- 594. Zde též věže, jako obelisky,
- 593. Kopec tu stál jako praslovanský,
- 592. V této poušti samá jako vdova
- 591. Prošedši už téměř celou jámu
- 590. Druhou vidím tu též řeckorouchou
- 589. Pod tou horou noví, přemizerní
- 588. Z temena zas toho Čimborasa
- 587. Byvše potom z domů oněch venku
- 586. V poslední dům když mne ještě nuká
- 585. Při těch domech ještě novináře
- 584. Toho ta tam, jiná jiného sem
- 583. Tu sem také kohos uviděla,
- 582. Najvyšší ten domek tu jest sroubek,
- 581. „Čakajte ma! čakalalalajte!
- 580. Vůkol sem tam stojí u obruby
- 579. Při té práci javše slovenského
- 578. Čekáš, proč ti los až po tu chvíli,
- 577. Zde se zrak můj nenadále chmuřil
- 576. Před tou vyhní Ďas, ten podkasalec,
- 575. Jako mlatci rovnou časoměrou
- 574. Zahleděla sem se na lomozy
- 573. Mezi nimi chlapík utěšený
- 572. Po ulicech pekla, po paloucích
- 571. Hory dvě se nyní spolu spikly