- Jdu lučinou.
- Byl veliký jsem věru král.
- Sen.
- Žaly nevěstiny. (I. S Bohem, panenský můj světe,)
- Drahé matičce. (VII. Požehnej mě, rodičko má,)
- Drahé matičce. (VI. Ba chtěl bych světu celému)
- Drahé matičce. (V. Vy neznáte matičku mou,)
- Drahé matičce. (IV. Zahleděla jsi se na mne,)
- Drahé matičce. (III. Byť i spadly sněhy chladné,)
- Drahé matičce. (II. Láska Tvoje jako moře)
- Drahé matičce. (I. Naposled kdy políbilas)
- XXXI. Vzpomínám si na svou lásku
- XXX. My, růže má, se neshledáme víc;
- XXIX. Jsem přímý muž a nenávidím klamu
- XXVIII. Já jsem Ti neřek: Mám Tě rád!
- XXVII. Své vřelé srdce dám Ti za korunu,
- XXVI. Tvé slze věřím, co se z oka line,
- XXV. Já neříkám, že dívko, miluji Tě,
- XXIV. Ta láska jako slunečko
- XXIII. Chci zapomenouť – duše má
- XXII. Ó kdy bych já byl básníkem,
- XXI. Ó kéž jsem krásným okem Tvým,
- XIX. V ty oči Tvé, v ty hvězdy dvě,
- XVIII. Svět celý chtěl bych objati