- LII. Čí pronikne ducha síla
- LI. Srdcem chladným, umem suchým
- L. Ač na mysli mé se míhá
- XLIX. Jindy mě za dlouhé chvíle
- XLVIII. Místa v komnatě své hezké
- XLVII. Nad horami jedva pučí
- XLVI. Ušla šípu, v stínech hustých
- XLV. I tvá, hudbo! mému sluchu
- XLIV. Mhly podzimní brání zraku
- XLIII. Sproštěn buď i ty žaláře,
- XLII. Ono v světě nejluznější,
- XLI. Což nad lásku lze mi dáti?
- XL. Zas vidím vás na doběrku,
- XXXIX. Sám se z města druhdy loudím
- XXXVIII. Jak jen milé ve ozdobách
- XXXVII. Mračné doby, smutné chvíle,
- XXXVI. Nikdý růže nejbohatší
- XXXV. Hled na hustých stromů řady
- XXXIV. Z oněch věkosnubných věnců,
- XXXIII. Za ty myrty nevadnoucí,
- XXXII. Všudy líčko tvoje svítá
- XXXI. Po dnech rozkoše, má drahá,
- XXX. Včera ještě – ó jak míle!
- XXIX. Žehnám vás, vy stráně známé,