- XXXIII. Pomalu v revolver se ztrácí víra,
- XXXII. Ovál mne vlažný, lidumilný vítr.
- XXXI. V kavárně u stolku lecco se řekne,
- XXX. Všichni mi lhali, všichni mi lhali,
- XXIX. Jsem člověk nemravný a zanedbaný
- XXVIII. Nic vyčítat ti nechci, moje milá,
- XXVII. Vlak do nádraží zvolna vjel
- XXVI. Jako kluk nejraděj’ ze všeho
- XXV. Když skutečnosť mou nezlomila bytosť,
- XXIV. Jednu věrnou duši potkal jsem v svém žití,
- XXIII. A těla žen jsou rozkošná a sladká,
- XXII. Sobota, myslím, byla snad.
- XXI. Nečekám nic od reforem,
- XX. Konečně je to možná věc,
- XIX. Od rána dřepěl jsem vesele
- XVIII. Už se mi k smrti protiví
- XVII. Což, páni spisovatelé,
- XVI. Rád věděl bych, proč právě nyní vzkvétá
- XV. Závratná, tajemná věčnosť je,
- XIV. Drobky pod stůl hází nám osud,
- XIII. Vzdušné mé vidiny, nádherná těla,
- XII. Rum smutně pil pan řiditel,
- XI. Konečně zármutek všechen
- X. Buď matka boží pomocná