- XXXV. Svatém na Vyšehradě Krok vládne
- XXXIV. Mudřena již Kroka pěstovala
- XXXIII. Běda lodi bez plachet a vesla,
- XXXII. Hořce želí Sláva arcidíla,
- XXXI. Syni slávy, jenž co krásné vzory
- XXX. Sáma úmrtím i jeho říše
- XXIX. Poraziv tak Franky hrdosmělé
- XXVIII. Závistník jsa velké Čechů slávy
- XXVII. Frankové a Slované si činí
- XXVI. Češi osvobozeni tak v mále
- XXV. Svornost, dcera nebes jako láska,
- XXIV. Dlouho v míru již co tichá zoře
- XXIII. Čecha umírajícího slova
- XXII. Rozléhá se pláč po zemi celé
- XXI. Pro oblahu země nebe přeje
- XX. Jest to pocit rozkošný a krásný,
- XIX. V mále česká zem svou tvářnost mění,
- XVIII. Veselo a živo v zemi jesti
- XVII. Kýž se naplní ta krásná slova,
- XVI. Žádost Čecha nebe vyslyšelo,
- XV. V požehnané usadiv se zemi
- XIV. Kýž se oslaví to dávné jméno
- XIII. A tak podnes zem ta slove Čechy,
- XII. Stoje na Řípu za rána jasna