- Ideály šlapat, kramařit s nimi,
- A – to nic nepovídal,
- Jak pět jiných bol a cit.
- Dobrák muž a krásná paní!
- Modravá nebesa, slunce, rozpuklé pupeny, štěpy,
- Co vábivých se rtů už slyšel jsem hlasů,
- Hejno vlaštovek a dole zahrada:
- Ke rtům milý lne se vzdech;
- Omšelý kámen do vody pad
- Jen stébla žlutá spadla mi do cesty,
- Zlá píseň nitrem mým hárá,
- Vergile, z duše tvá miluji stáda,
- Šla s ním ze šantánu, šli už domů,
- Noc plná hříchů nad Prahou se vznáší
- Tatíčku nebeský, divné děti rodíváš!
- Cesta byla rovná, ujetá a stálá,
- Zavřeštěla harmonika – a on zpíval
- Fráze, jen fráze krví mně běží,
- Jak často životem nám bouře zaburácí
- Stará naše hruška, šedivá sestra!
- „– – – a nejen člověk, i velké moře
- Byla noc. Jen světlo v komůrce, zkad
- Pel mi s květu vítr svál,
- Hlas jakýsi volá ve mně: