- 116. Totě vrah ten, divoch z pustých lesů!
- 115. Ajhle jak se vrah ten na tě vzteká,
- 114. Jaký palác tuto vybudován?
- 113. Pozorněli’s patřil na pavouka,
- 112. Nedávej se ovládati citu!
- 111. Kuchať umíš, neumíš však péci,
- 110. Právem’s hrda Polsko na své věstce,
- 109. Blaha tvého osnovy již řednou,
- 108. Klidná luno! Svítíš všady stejně
- 107. Jak se zrodí člověk k pouti světem,
- 106. Blaze bývá na přírody lůně,
- 105. Hlásá svět co slovo sebou jasné,
- 104. O již věnce na rakev mu noste!
- 103. Hádali se druhdy o otázku,
- 102. Ach že nemám v boji proti vrahu
- 101. Což to slyšeť od západu z hrobky,
- 100. Slávo vlasti! Otče Tómo Štítný!
- 99. V naší vlasti jak ta naše Haná
- 98. Kaj se vrahu! Přijde náhle doba,
- 97. Toť náš národ! Vrah mu na vaz stoupá!
- 96. Když já kněžno, zpomenu si na Tě,
- 95. Zdrávas kněžno, do té naší země,
- 94. Z cizých krajin přibyla k nám kněžna;
- 93. Právě mysl královská to jesti,