- Doubrava chmurná, pastvina,
- Na pasekách z křoví buků
- Vždy pozdě na podzim a příliš skoro z jara
- JSEM KVĚT, jenž smrti žencem bude sťat,
- CO PAVĚD POVĚR svit mně, jenž nás zmát’?
- BEZ KONCE ŽIVOT duch můj tuší plát,
- O VŠICHNI, ČEKAJÍCÍ u věr vrat
- Nejistot jistotou jsi, ŠTĚSTÍ, klad,
- COS, BOŽSTVÍ, krása tajemný tvůj šat!
- O KRÁSO, královno všech ducha vlád,
- O TAJI UMĚNÍ, jenž všems nám svat,
- Ves vesmír hoří, to jest LÁSKY ŘAD:
- V DUM MODLITBÁCH jdu tajů do zahrad:
- Jsou nesmazatelná, víš, znamení – – –
- Podzimem zlatavým NAD PRAHOU měsíc pluje,
- Z HOR VYŠEL JSEM a v hory přijdu zpět,
- Základem ROZKOŠ, s ní by vesmír zhas.
- Je plané hloubání, já věřím v ČIN.
- Já miluji a LÁSKOU žiji jen,
- Snad cosi jest, já VTEŘINY však syn,
- Je věčná KRÁSA skrytá v uměních,
- Že jsem, mně zdá se, ostatní též SEN,
- Je zákon zákonů, TAJ tajů v nich,
- O cítím v sobě, ve všem BOHA zas,