- XIII. Také to Slunce ohnivé
- XII. Všechny ty vířivé planety,
- XI. V pusté jsme nebeské končině,
- X. Paprsku s Alkyony mé,
- IX. Stárnoucí lidstvo čte ve hvězdách,
- VIII. Poeto Světe! co jsi aeón prožil,
- VII. Po nebi hvězdic je rozseto,
- VI. Věřte, že také hvězdičky
- V. Snad jiní jinak uvidí –
- IV. Což třepotá se to tu hvězdiček,
- III. Ach, jaké to blaho: poležet
- II. Když k Vám vesel hledím, zlatá Vy kuřátka,
- I. Letní Ty noci zářivá,
- XIII. Byl pevný koráb to a hrdě vzneslý,
- XII. Liják se v okna boří –
- XI. Přede dvorem stará vrba,
- X. Den vznesl se z údolu; výš a výš
- IX. Jesenní kraj jsem, znavený
- VIII. Když dal osud píseň tobě – jen ne dlouhou, jen ne dlouhou!
- VII. Když jsem mlád byl – když jsem mlád byl,
- VI. Tak zvolna – tak smutně – tak sám a sám
- V. Předc jen jsem kdysi hlavu sklonil v smutku,
- IV. V očích mně cos světélkuje,
- III.