- XXI. Pro oblahu země nebe přeje
- XX. Jest to pocit rozkošný a krásný,
- XIX. V mále česká zem svou tvářnost mění,
- XVIII. Veselo a živo v zemi jesti
- XVII. Kýž se naplní ta krásná slova,
- XVI. Žádost Čecha nebe vyslyšelo,
- XV. V požehnané usadiv se zemi
- XIV. Kýž se oslaví to dávné jméno
- XIII. A tak podnes zem ta slove Čechy,
- XII. Stoje na Řípu za rána jasna
- XI. A jak drahou zemi nelíbati,
- X. Ze Srbské tam země přes tři řeky
- IX. Od Tatranských vrchů jako mraky
- VIII. Což se těžce srdce rozlučuje
- VII. Ku tažení do krajiny dálné
- VI. V Zakarpatské zemi nelze déle
- V. Proto Bůh tak prostranný jest stvořil
- IV. Jako hvězdy noční na obloze,
- III. Opozdili jsme se – ale máme
- II. Coby bylo mohlo být již z tebe,
- I. Neobsáhlé světa ve prostoře,
- V mé květnici malé a prosté
- Smutná cesta.
- Nocturno.