- SLOKY V JESENI.
- SLOKY O UMĚNÍ.
- NA DVA VERŠE Z „VITTORIE COLONNY“.
- EPILOG
- XII. Jste unavena – spěte blaze
- XI. Kam se řítíme
- X. Je plna měkké vůně komnata,
- IX. Byly to touhy, byla to krása –
- VIII. Vy s úsměvem všem stejně klaníte se
- VII. Ó kouzla večera,
- VI. I ta jeseň sbírá, pestré květy ráda
- V. My věru nevíme, zda byli jsme tím šťastni,
- IV. Ten život náš pln poklon je a frásí
- III. Ó tóny smutných valčíků,
- II. Růže, růže zrosené a svěží,
- I. Když vešla jste tak usmívavě
- Ta léta mizí jako mraků stíny,
- V POZDNÍM LETĚ.
- ŠŤASTNÉ SLOKY.
- DUBEN.
- LETNÍ NOC.
- POLIBKY.
- ALEJ.
- Čím byla jsi mi, svět by nepochopil,