- LIII. Různobarvé listy beru,
- LII. Ach to od ní psaní!
- LI. Pryč jsi děvo! A tvá všady
- L. Zde jest ona hlučná třída,
- XLIX. Vím už, lípo, tvoje květy
- XLVIII. Když pak s sebou vzali děvu
- XLVII. Ještě stůněš; – ač tebou mi
- XLV. Když v noci letní venku dlívám,
- XLV. Slunko s vroucím zakocháním
- XLIV. Já o růži prosil,
- XLIII. Už pak dej si děvo říci,
- XLII. Je těžko snášet bez bolesti
- XLI. Vidíš-li mne časem dlíti
- XL. Že’s prý měla více hochů,
- XXXIX. Nenaříkej, že snad méně
- XXXVIII. Zdali ty jsi byla první,
- XXXVII. Překrásně slavík v houští zpívá,
- XXXVI. Vyšli jsme si jednou spolu:
- XXXV. Poslyš děvo, co se mi to
- XXXIV. Když jsem tobě první kvítko dal,
- XXXIII. Země slzy rosí,
- XXXII. Ranní slunko na obloze
- XXXI. Z lásky k nám sluníčko zlaté vstává,
- XXX. Když o pomněnce vedu zpěvy,