- Kolo spěchá, osa zvoní,
- Sál prostorný Krakovské Sukiennice,
- (CYKLUS MALÍŘKY COSTENOBLOVY.)
- Stál pevně vzepřen, ruce v kapsách skrýval,
- Ruch ulic, titěrnost, která jím vála,
- (PŘÍTELI VLAD.)
- (NA MORAVSKÉM POLI.)
- Par těžkých závoj, mračen temný lem
- Milé stromy, musím jíti!“
- Kdo tvrdošijně Tebe popírali,
- Byl’s vůdcem lidu, byl jsi pánem, králem,
- Svit lampy kmitá, člověk sní a bádá,
- Když ve víru, jenž neustal se dmouti,
- Zda jsi či nejsi – o to pře se vede
- List padající praví: musím jíti,
- Již večernice prodrala se šerem,
- Stín večera se nese zahradou,
- Blahé, vzácné vteřiny,
- Zda člověk jediný sám sobě stačí?
- Bledý, mrtvý den,
- Svou drahou jdeme bez vůle a viny,
- Mé zahrady zapadlý skrytý kout
- Na bílé stezce jasná záře plane,
- Světly četnými se korso třpytí,