- Otče náš!
- Všechno musíš přetrpět,
- Svět byl jak zahrada,
- Víc pokory v ten zrak
- Včera se zdálo mi –
- Dnes tiše říkám si –
- Sen na víčka jsi vtlačil, předobrý Ty!
- Ta strašná úzkost bědná před člověkem,
- Proč právě mně z žalu tak velký díl? –
- Ty nelogický živote,
- Což neslyšíš?
- Ze sna se probouzím, den nový nastává mi.
- Den zklamáním že pln?
- A Kristus věděl: slovo silou je,
- Jít věčně v slunci – po stínu bys volal,
- Bože – Ty, kterýs poslal do mé samoty
- Znavený člověk – k smrti utýraný
- Hledám Tě ztělesněného na zemi,
- Cíp oblohy po bouři odestřel se.
- Kriste mých snů,
- Před Tebou neklekám,
- Jdu za Tebou v svatyni přírody.
- Stavěli lidé chrámy z kamene,
- Pruh bílých snů na nebi rozhořel se,