- XVIII. Ba zdrávy, došly. Ještě jednou dík!
- XVII. Slov dost, tak právě do tří slok –
- XVI. Má paní tajemná, už pestří se mi květy,
- XV. Jde za dnem den, je jaro blíž a blíž.
- XVI. Je jaro také tu. Pár týdnů tomu,
- XIII. Má paní, – sníh se pohnul s hor,
- XII. Ba, pane Mílo, pravda, – s lží se lidskou rvát –
- XI. I já vám, paní moje, řeknu: vroucí dík!
- X. Mílo, vy děcko, dobrý duchu hor,
- IX. Má paní, po dnech dlouhých píšu vám,
- VIII. Vím, pane Mílo, zas si řeknete,
- VII. Má paní vzácná, stál jsem na planině
- VI. Jsem, pane Mílo, teskně dojata.
- V. Má paní, neznámý váš pozdravuje vás.
- IV. Milý pane, byla-li jsem udivena
- III. Paní, vysmála jste se mému nadšení.
- II. Milý pane, došel mne váš list.
- I. Má paní, ze svých samot,
- NA CHVÍLI MIMO SVĚT...
- PROČ VYDÁVÁM TUTO KNÍŽKU...
- 1914–1915.
- NÁŠ VZDOR.
- NOVĚ ZVONY.
- O. V. GZOVSKĚ.