- XXXVI. Kdo všechny luzné naděje
- XXXV. Pod horou tam dolem květným
- XXXIV. Když s hvězdami se sklání
- XXXIII. Viděl jsem luzný kraj se stkvíti,
- XXXII. Když jsem u okénka stával
- XXXI. Ty’s plakala, když k tobě klonil
- XXX. Víc nerozněcuj rány moje
- XXIX. Ty sladký směve duhorůžných lící,
- XXVIII. Jen jednou ještě tebe, děvo, zříti
- XXVII. Což neuhasneš nikdy v mysli mojí,
- XXVI. Když na doby vzpomínám,
- XXV. Ó doby té, když v plameni
- XXIV. Ó jak ten bláh, kdo volně hraje
- XXIII. Když’s ponejprv ty zapěla
- XXII. Nevěděl jsem, když mne první
- XXI. Když v ňadrách bolných tichý žel
- XX. Ó blaho těch dob milých, kdo tě vypíše,
- XIX. Jak sladký dřív tvůj úsměv byl,
- XVIII. Když jsem já citův rozhru převýznamnou
- XVII. I pomije život náš jak zlatý sen,
- XVI. Jak jarní noc v svých čaropůvabech:
- XV. „Jak mi slastno na tvých prsou!“
- XIV. Když touha v písni vane k ní,
- XIII. A milencové blažení