- Můj sen byl – prožít krásnou, dlouhou lásku.
- Až na mne vzpomeneš, tu ve svých snech
- Na tebe zapomenout totéž jest
- A ženy opustily rodnou zem,
- Osude záhadný, proč dáváš tkvít
- Můj život s tebou podobal se knize,
- Kdos – „krása tragická“ – řek s úsměvem,
- Již nevolám tě, Fauste, touhou svou,
- Mé šaty barvy poupat jabloňových,
- Je Velký pátek. Srdcem pokorným
- Sníh stopy zavál – větve modřínu
- Bože můj – bráním se – smutek mne chvátí –
- Je bílo venku. Sněžných vloček houšť
- Dnes bez dechu jsem došla k domovu.
- Jsi bledá tak, jen zrak ti divně plane.
- Jak odumřelé drobné ruce mé
- A Faustu z hlubin žalu žehnala!
- V té noci jedné žití polovic
- Říkají muži – láska nestačí,
- Zas přišel dnes a mluvil důvěrně,
- Tvůj ocelový pohled zapadne
- Tys řekl, Fauste, láska že je změnná,
- V tvou studovnu jsem vešla, v podzemí
- Jak různi, Fauste, jsme! Mé touhy svět