- XXVIII. „Kmotřičko, kmetičko, výkladu pomněte:
- XXVII. CANON TŘÍHLASOVÝ
- XXVI. Mně mlhavá pohádka světle
- XXV. Vždyť uleví ta bolest rozluky,
- XXIV. Pochvatem jaro odváto, luh pokosen,
- XXIII. Zjihlá role roztouženě
- XXII. Den jarní k západu, stín hor se v údol kloní.
- XXI. Podrostek smrčí na paseči slunné
- XX. Blesk rozčísnul ten dub až do kořene.
- XIX. V žluť západu den nad modrým jde lesem.
- XVIII. Jde domů v podvečer a hlavu kloní v smutku.
- XVII. Jdem v družném hovoru, šer tlumí sdílné hlasy.
- XVI. HRANA.
- XV. UMÍRÁČEK.
- XIV. Má zkušená bábo – budiž Vám lehka zem! –
- XIII. U cesty kvete mi vratiče keř.
- XII. Ach táto, tatíčku, včera jsem poznal Vás,
- XI. Buření byť jen zarostl,
- X. Hrst prachu, kostí dědů zavážu
- IX. VOX COELESTIS.
- VIIl. VOX HUMANA.
- VIl. Prosím Vás, Smrti, kmotřičko milá,
- VI. Smrtničko, milá kmotřičko,
- V. MOTIV DĚTSKÝ.