- POLEDNE V LESE.
- BÍLÁ NOC.
- KDYŽ SE PŘIPOZDÍVÁ....
- FLORENC V SNĚHU.
- VZPOMÍNKA NA FIESOLE.
- ZÁPAD NAD PRAHOU.
- HOŘKÝ SONET.
- HROB MÁCHŮV.
- KOLLÁRŮV DRUHÝ POHŘEB.
- SONET VYSNĚNÝ PŘED OSTATKY KOLLÁROVÝMI
- ČESKÉ PAŠIJE.
- BARABBÁŠ.
- NA VELKÝ PATEK.
- HLAS ZVONŮ.
- VELKONOCE.
- JARNÍ PÍSEŇ SFINGY.
- XXVII. Jak moh jsem snít, že umění mé stačí,
- XXVI. „Jsem u vás, Romney, dneska naposledy,“
- XXV. Já přátelství se smával muže - ženy,
- XXIV. Tvá bytost opět jako leknín svítí
- XXIII. Ty ještě vrtíš hlavičkou svou v strázni?
- XXII. Věř, Emmo, vždy lze život počít znovu,
- XXI. Zas klidně, tiše sedáváme spolu
- XX. A přec zas přišla... K nohám se mi vrhla