- AŽ NEBUDU TU...
- KDYŽ ODLÉTALI PTÁCI
- NEDĚLE
- ŠŤASTNÝ DEN
- JARNÍ VZPOMÍNKA
- DVĚ BOLESTI
- MÉ JARO
- ŠOTCI
- ZTRACENÁ VESNA
- V NOCI
- HŘBITOV U LESA
- ZAVÁTO
- XXV. Veď, ó, Bože, veď nás stále k předu,
- XXIV. Kdo jsi ty? – vy díte rozmrzele –
- XXlll. Rozžhnout světlo, aby v stanech plálo
- XXII. Stavěli jsme králům pyramidy,
- XXI. Utýráni jdem a ztrmáceni,
- XX. Sílu, Pane, sílu těm, kdo vedou
- XlX. Lidu vůdcem nebuď v poušti zpráhlé,
- XVlll. Pustý povyk neznač cestu naši,
- XVIl. Časem, když už dál že nelze, zdá se,
- XVI. Po táboře jak jsem chodil v šeru
- XV. „Ku předu!“ hlas zazní, a my táhnem
- XIV. Neklňte těm, kdož se ještě smějí