- Ó, šťastná žena, již Jsi miloval!
- Víc nechci doufat. Jsem tak unavena,
- To, duše má, by příliš krásné bylo!
- Jak v šeru svítí bílé klávesy!
- Ó, kdybych vzdala se Ti v závrati –
- Proč odešla Jsi a mne opustila,
- Zda potkala jsem v žití Tebe
- Že přijdeš, ruce moje uchopíš
- Kol Tvého domu za soumraku šla jsem,
- Jsem sama. Ticho kol. Spí květný luh,
- Teď v soumraku tom sama kráčím žitím,
- LIX. Jezero spí, stromy dřímou, vše spí kol...
- LVIII. Po Tvé stopě šla jsem – vytlačena byla
- LVII. Půlnoc – orloj bije na kostelní věži –
- LVI. Jestli zemru tady, ustelte mi pak
- LV. Duše moje, také jednou najdeš klid,
- LIV. Všechno bude tak a jak Ty budeš chtít,
- LIII. Pyšný Jsi jak ona nebetyčná skála,
- LIl. Irisy vy modré jako moje touha,
- LI. Duše má jak poutník na pouť vydala se,
- L. Příteli Ty šťastný! Máš tu lásku jeho,
- XLIX. Nebylo dost ran těch, jež mi uštědřila
- XLVIII. Půlnoc – na kostelní věži orloj bije,
- XLVII. Co to bylo, nevím. Kdosi zaplakal –